Ten pocit, kdy váháte, jestli napsat kroužek nad u (ů) nebo čárku (ú), zná skoro každý Čech. Přitom na tomhle snadném pravidle padají diktáty, maturity i pracovní e-maily. Jasné tipy, jednoduché příklady a pár vychytávek vám pomůžou se už nikdy neseknout – bez nudného biflování celé kapitoly z pravopisu.
Stručná pravidla: Kdy psát ú a kdy ů
Rozdíl mezi ú a ů je jednoduchý a jde hlavně o pozici ve slově. Ú (s čárkou) má jasné místo na začátku slova. Kroužek nad u (ů) zase patří doprostřed nebo na konec slova. Výjimky existují, ale nemusíte se jich bát – většina slov respektuje tohle pravidlo.
- Ú píšeme na začátku slova nebo v některých složeninách.
- Ů píšeme uvnitř slova, případně na jeho konci.
- Slova vzniklá předponou často mají ú (např. "úsměv").
- Výjimky jsou hlavně v historických a cizích výrazech.
Hodí se znát i pravopisné zákonitosti – slova dřív obsahovala "uo", které se v průběhu vývoje změnilo na "ů". Proto "kůň", ale "kůže".
Postup: Jak poznat správné u, ú, ů krok za krokem
- Najděte začátek slova: Pokud hned na prvním místě slyšíte dlouhé "u", pište ú (úsek, údolí, úsměv, úrok).
- Kontrolujte složeniny: Ve slovech složených ze dvou částí uprostřed najdete krátké u nebo ů (trojúhelník, dvojúkol).
- Důvěřujte výslovnosti: Je uvnitř slova dlouhé "ů"? Pak sem kroužek patří (dům, stůl, růže, zůstat).
- Výjimky poznáte podle praxe: Některé výrazy nebo cizí slova volí psaní podle svého vzoru; v češtině je to ale vzácné.
Pokud je to pro vás složité, zkuste se na chvíli přestat soustředit na pravidla a místo toho vnímat, co by vám znělo zvláštně – málokdo by napsal "úvnitř mýstnosti" místo "uvnitř místnosti". Čeština v tomhle směru pomáhá sama.
Přehledné příklady a tabulky: Ú vs. ů v konkrétních slovech
Pozice ve slově | Pište | Příklady |
---|---|---|
Začátek slova | ú (s čárkou) | úhel, úřad, úroda, úkol, ústav, úsměv |
Uvnitř nebo na konci | ů (kroužek) | kůň, stůl, dům, růže, louka, zůstat, vůz |
Složené slovo (druhá část není na začátku) | většinou ů | trojúhelník, průvodce, obousměrný |
Výjimky / cizí slova | podle původu | menu, guru, tunel (píšeme u bez kroužku i čárky) |
Pro úplnou jistotu si můžete udělat vlastní seznam "problémových" slov a během týdne si je ve volné chvíli zopakovat. Pomůže také kontrola diktátů, kde nejčastěji chybujeme právě u "kůň × kun", "dům × dum" apod.

Tipy, jak se neztratit a rychle si poradit
- Když nevíte, jestli napsat "ú" nebo "ů", zkuste si slovo říct nahlas – co nezní správně, většinou i do textu nepatří.
- Pravidlem "začátek slova = ú, uvnitř = ů" se dá vyřešit většina případů.
- Některá slova mají odvozené tvary pouze s "u" (například "důl" → "důlní"), pozor na záměnu za "ů"!
- Přechylování (tvorba ženských tvarů) pravidla nemění: "královna" píšete s "u" bez čárky i kroužku, protože zde nejde o dlouhé u.
- V některých regionech ČR se v hovorové řeči zaměňuje "ú" s "ů", v českém pravopisu na to ale nemyslete – tady platí pouze psaná verze.
Pro rychlou kontrolu poslouží i tahák – máte-li před sebou slohovku, projděte si hlavní body z tabulky výše a zaměřte se na "začátky slov" vs. "středy/konce". Vaše texty pak budou nejen čistější, ale i sebevědomější.
Mini-FAQ: Nejčastější dotazy kolem kroužku nad u
- Proč se vůbec "ů" v češtině píše?
Jde o historický vývoj – "ů" vzniklo splynutím "uo", dnes je jen pozůstatkem starší češtiny. - Existuje české slovo se "ů" na začátku?
Ne, žádné běžné české slovo nezačíná na "ů" a ve správném textu by to nemělo být. - Co když stojí "ú" na začátku druhé části složeniny?
Pokud nová část slova začíná na ú, pište ú (příklad: "neúčinnost"). - Diktáty a testy: Na co dát největší pozor?
Nejčastější chyby jsou v podstatných jménech odmítnutých na "-ůl", "-ůn" (stůl, kůň). Zapamatujte si je. - Můžu si pomoci rozložením slova?
Ano, pokud např. "průvodce" rozložíte na "pro-vodce", vidíte, že "ů" nestojí na začátku.
Co dál: Praktické tipy pro různé situace
- Školáci a studenti: Na diktáty si pište menší taháky s rizikovými slovy a pravidlo "začátek = ú, jinak ů" si napište na papír před sebe.
- Pracující a e-maily: Před odesláním si přejeďte text jen očima – většina chyb vám sama hned blikne do očí.
- Rodiče s dětmi: Hrajte si na "psací slova" – dítě diktuje, vy píšete a naopak, u nejasných "ú–ů" slovo napíšete ve verzi se všemi možnými variantami a společně vyberete tu správnou.
- Náruživí čtenáři: Sledujte, jak se "ú/ů" chová v novinách, knihách, reklamách – učení v praxi je nejjistější způsob zapamatování.
Jakmile si osvojíte základní pravidlo, jste krůček od čistého stylu a větší sebejistoty nejen v češtině, ale i na sociálních sítích, ve škole a v pracovních zprávách. Začátek slova? Ú! Jinak většinou stačí ů. Tak jednoduché to opravdu je.