Některé dny začnou pěkně mizerně. Budík zvoní, ale první cesta vede tam, kam nikdo nechce chodit každých dvacet minut – na záchod. Tělo dává jasně najevo: „Hele, něco nebylo včera v pořádku.“ U nás doma, když Matyáš s Eliškou mají střevní potíže, vím, že snídaně nebude o rozpečeném chlebu. A když už toho mají moje střeva dost, taky raději věřím zkušeným radám, než abych experimentoval. V tomhle článku najdeš ověřené tipy, co jíst a co raději vynechat, aby ses dal(a) zase rychle do kupy. Opravdu je lepší suchár než banán? Proč někdo doporučí colu a jiný ji zatratí? A jaké babské rady opravdu fungují?
Proč břicho zlobí a jak střevní potíže vznikají
Střevní potíže umí pěkně zamávat s pohodou dne. Nejčastější příčinou je infekce: viry, bakterie nebo paraziti. Ne vždy se ale musí jednat o rozjetou chřipku – stačí rychlé občerstvení nebo ledová voda v zahraničí. Třeba rotaviry potrápí každé malé dítě několikrát. Zajímavé je, že lékaři diagnostikují až 30 % akutních průjmů jako „neznámého původu“ – prostě ano, byli jste na záchodě desetkrát, ale příčinu už nikdo nezjistí.
Střeva dokážou být citlivá i na stres, změnu prostředí, některé léky (příkladem jsou antibiotika), nebo chronická onemocnění (jako Crohnova choroba, IBS). Podle údajů Státního zdravotního ústavu zažije každý pátý Čech průjem alespoň jednou ročně, u dětí je výskyt ještě vyšší.
Zásadní roli v tom, jak tělo reaguje, hraje střevní mikrobiom. Ten tvoří miliardy bakterií a dalších mikroorganismů, které ovlivňují trávení, imunitu a dokonce i naše nálady. Když dostanou dost zabrat, tělo potřebuje čas – a především správnou výživu na rekonvalescenci.
První dny: Co nejíst a po čem sáhnout, když střeva protestují
Nikdy jsem nepochopil, proč si někdo v akutní fázi střevních potíží dopřeje smažený řízek nebo utopence. Jasně, chutě jsou mocné, ale střevo potřebuje šetřit. V první fázi je zásadní jednoduchý jídelníček, který nezatíží trávení. Hlavní tip zní: méně je více.
- Hydratace je absolutní základ. Největší hrozbou při průjmech je dehydratace, obzvlášť u dětí a seniorů. Čirá voda, oslazený slabý černý čaj a iontové nápoje (například kulíšek pro děti nebo domácí rehydratační roztok z vody, glukózy a soli) fungují nejlépe.
- V prvních hodinách klidně hladovka, pokud to tělo samo naznačuje. Pokud ale máš hlad, sáhni po sucharu, rýžovém sucharu, piškotech nebo nesolené rýži.
- Banán je super pro doplnění draslíku a energie, navíc šetří žaludek. Pozor ale na nezralé ovoce nebo citrusy, které mohou podráždit žaludeční sliznici.
Podle Nutriční poradny VFN v Praze je v prvních dnech vhodné:
| Vhodné | Nevhodné |
|---|---|
| Voda, neslazený čaj, rýže, banán, vařená mrkev, suchary | Smažená jídla, mléko, luštěniny, ovoce kromě banánu, káva, slazené pití, mastné pečivo |
Možná tě překvapí, že doporučovaná cola je dnes lékaři spíš odmítaná – příliš cukru a žádné minerály. V akutní fázi spíš škodí. Opatrně třeba s jablkem: strouhané s trochou připečené mrkve projde, ale syrové je pro střeva těžší.
Být na dietě není nic příjemného – dávám přednost rýži, vařeným bramborám bez tuku a obyčejné mrkvi. Když děti už zvládají jíst, zařazuji postupně vařené kuřecí maso bez kůže. A pozoruji, jestli střeva reagují klidně.
Jak jíst během rekonvalescence: postupné zavádění potravin
Když břicho začíná být v klidu, nastává důležitá fáze – nespěchat a vyhnout se všem pokušením. Netrpělivost je houby rádce, protože návrat ke klasickému jídlu může zbytečně celý proces natáhnout.
- Po sucharech, banánu a rýži přidávám pomalu vařenou mrkev nebo dýni. Obojí je lehké na trávení a má pro střeva přínosný účinek.
- Ve fázi, kdy už je stolice pevnější, začínají být vhodné „bílé“ pečivo (žádné čerstvé celozrnné bagety), brambory vařené ve vodě, případně kaše z pšeničné krupice (samozřejmě v malém).
- Z bílkovin opatrně – začít libovým kuřecím, krůtím nebo telecím. Pro vegetariány najdeš uplatnění v tofu – vyhýbej se ale luštěninám, až bude střevní mikroflóra v lepší kondici.
- Mléko a mléčné výrobky většinou až za pár dní, výjimkou je nízkotučný bílý jogurt s živými kulturami. Ten může střeva podpořit, ale – stejně jako třeba kefír nebo acidofilní mléko – po lžičkách a pozorovat reakce těla.
Vyvarujte se i syrové zeleniny, těžkých mas (uzeniny, klobásy), sladkostí, tučných sýrů nebo přemíře tuků. Klíč je postupnost. Ve fázi rekonvalescence je tělo oslabené, a pokud jej donutíš trávit hned řízky, rádo ti to vrátí. Složení mikrobiomu se obnovuje i několik dní až týdnů. Pokud tě průjem trápí déle než dva dny, nebo máš ve stolici krev, směr lékař. To už je za hranou domácí samoléčby.
"Střeva dokážou být extrémně citlivá na nárazové změny ve stravě, a právě rozvážné zařazování jednotlivých potravin hraje klíčovou roli v rychlosti uzdravení," uvádí MUDr. Klára Nováková, gastroenterolog
"Ne každé střevní potíže vyžadují okamžitý dietní režim na několik dnů, ale platí, že nejlépe poslouchat vlastní tělo a spěchat pomalu."
Osvědčilo se mi vést si i krátký deník – které jídlo kdy zkouším a jak na něj tělo reaguje. Pro děti je fajn zařadit po pár dnech opatrně mixovaná jablka, bramborovou kaši nebo nakonec i obyčejnou polívku.
Podpora střev a prevence potíží: co pomáhá dlouhodobě
Když už je člověk v pohodě, měl by myslet na to, jak střevům pomoci i do budoucna. Jíst pro obnovu mikrobiomu je trochu módní výraz, ale vážně to funguje. Sám mám v lednici vždy obyčejný bílý jogurt, kefír a pár balení fermentované zeleniny – klasické české kysané zelí umí pomoci i lepšímu trávení. Existují i speciální probiotické doplňky (Lactobacillus rhamnosus GG či Sacharomyces boulardii), které najdeš v každé lékárně a doporučují se třeba při léčbě antibiotiky nebo po infekčním průjmu.
Strava na podporu zdravých střev by měla obsahovat:
- Ovesné vločky, žitný chléb, pohanku – vláknina podporuje střevní mikroflóru.
- Kysané mléčné produkty, fermentovanou zeleninu – bohaté na prospěšné bakterie.
- Pravidelný pitný režim a dostatek pohybu – i fyzická aktivita podporuje trávení.
- Vyhýbání se průmyslovým potravinám, nadbytku cukrů, přepáleným tukům.
Tip z běžného života? Po dovolené v exotice sáhnu vždy po probiotickém jogurtu, abych dal střeva co nejrychleji do pohody. U dětí platí to samé. Podle dat WHO dokáže správná strava zkrátit délku trvání průjmu až o třetinu.
Mimo stravu je důležitá hygiena – důkladné mytí rukou po každém přebalování, před jídlem a po příchodu zvenku, dezinfekci kuchyňských ploch a správné skladování potravin. Často máme potíže právě z důvodu nedostatečné hygieny při vaření nebo konzumace polotovarů.
| Faktor | Dopad na střeva |
|---|---|
| Pohyb | Podpora motility a zdravého vylučování |
| Vláknina | Obnovuje mikrobiom, posiluje sliznici |
| Probiotika | Zkracuje průběh i obnovu střev |
| Stres | Negativní vliv, vyšší riziko zhoršení potíží |
Každý z nás má trochu jiné tělo a střeva. Někdo zvládne po střevní chřipce celý steak, jinému bude vyhovovat ještě pár dní pít jen vývar a čaj. Ale drtivá většina zkušeností – včetně těch mých s dětmi – potvrzuje, že důsledná, šetrná dieta v kombinaci s kvalitními probiotiky, pečlivým sledováním těla a trpělivostí funguje nejlíp. Hlavně nenajet na běžné jídlo moc brzo. Připomeň si, že tvým střevům právě proběhl maraton, takže si zaslouží chvilku pauzu, než opět naskočí do plného provozu.